Chcete koupit levný pozemek?

Zkuste třeba záplavová území, pozemky v blízkosti drátů vysokého napětí, acetonová jezírka nebo pozemek u hřbitova.

V realitní poradně se setkávám s dotazy lidí, kteří realizovali nákup či prodej nemovitostí svépomocí bez účasti realitky nebo právníka. Až později se ukázalo, že to byla chyba. Ve svém dnešním příspěvku bych ráda ukázala dva případy, které mohly dopadnout jinak a taky na jeden, který vzniknul právě v důsledku šlendriánu realiky.  

Šetřit za ochranu se nevyplácí.

Před lety koupil pozemek přímo od majitele, kterého oslovil napřímo tak, jako to dělá mnoho kupujících, říkejme mu třeba Oldřich. Slovo dalo slovo, na ceně se dohodli, plácli si a podepsali kupní smlouvu. Peníze měl připravené, a tak to šlo rychle. Žádný právník, žádný zprostředkovatel, jen oni dva a katastr nemovitostí. Pohodová transakce, vše šlo jako po másle. Po osmi letech však Oldřich zjistil, že koupil pozemek s tzv. věcným břemenem chůze, neboli takový, přes který musí být umožněno projít majiteli sousedního pozemku. Oldřich o tom nevěděl až do chvíle, když byl tento sousední pozemek prodán a jeho nový majitel začal svůj nárok uplatňovat. Měl si na to dát před lety pozor nemovitost před nákupem pořádně proklepnout. Dnes už je pozdě a nebývá mu, než sousedovi s jeho přáním vyhovět.  Realitní poradna Realitní kuchařky bezplatně obsloužila přes dva tisíce dotazů. Paradoxně ji nejčastěji využívali lidé, kteří předtím nebyli ochotni platit za právní pomoc ve snaze ušetřit.

Tou úplně poslední zkušeností byl nákup rodinného domu v lokalitě Prahy – Lipence. Po nákupu nemovitosti a jejímu zápisu v katastru začali noví majitelé řešit pojistku. K jejich překvapení zjistili, že se nachází v lokalitě, která byla před lety postižená povodní a pojišťovna ji sice pojistí, ale za významně horších podmínek. Mnohem horší bylo zjištění, že jejich nový dům patří do záplavového území. Podobných případů je více.

Je samozřejmě v pořádku najít si kupce nebo prodávajícího napřímo. V takovém případě je však nezbytně nutné, přizvat k transakci zkušeného makléře nebo právníka, který se specializuje na převody nemovitostí. V opačném případě je v sázce mnoho. Vezmeme-li v úvahu, že převod nemovitosti může trvat i několik měsíců a na této cestě se může mnohé přihodit, kupující i prodávající, pokud nejsou trénovaní v dané věci, mohou příjít o velké peníze.

Asi nejčastějším nešvarem svépomocných prodejů je nedostatečná ochrana financí. Lidé podepíší rezervační smlouvu, pošlou prodávajícímu zálohu a po převodu na katastru doplatí. Ale co když převod projde a oni peníze nesloží? Nebo je složí před převodem, načež si to prodávající rozmyslí? V takové situaci vše stojí a padá na důvěře, ale také na nešťastných náhodách.  Bez ohledu na to, zdali jsou zájmy obou stran křišťálově čisté, nikdy zcela jistě nevíte, co se v celém procesu prodeje přihodí (nečekané úmrtí, změna financování, na povrch vyplavané nové skutečnosti k nemovitosti, skryté problémy, dluhy nebo věcná práva, o kterých jedna ze stran do té doby nevěděla nebo je tajila záměrně. Právě proto by se u tak zásadní věci, jakou je prodej/nákup nemovitosti nemělo zbytečně hazardovat, ale požádat o pomoc odborníka, který v první řadě zajistí bezpečný průběh celé transakce. 

A na závěr jeden z případů, na jehož začátku nebyla snaha ušetřit za právníka, ale smůla na neseriózní realitku. Tento příklad je půl roku starý, stal se v lokalitě pražské Chuchle v zahrádkářské kolonii a týká se paní Věry. Kupovala pozemek s plánem postavit si na něm dřevostavbu. Svůj dotaz poradně zaslala v době, když byla těsně před podpisem rezervační smlouvy. Z územního plánu bylo na první pohled patrné, že se na pozemku dům dle jejích představ postavit nedá, protože byl v blízkosti drátů vysokého napětí! Paradoxně tento obchod byl zprostředkováván realitním makléřem, což považuji za vrchol drzosti na takto zásadní skutečnost neupozornit. Rezervační smlouvu naštěstí nepodepsala, unikla jen o fous..