Jak udělat z chudé babičky paní domácí a z dědy rentiéra

Přestože si senioři polepší vyššími důchody, mnoho z nich se bude i nadále uskromňovat, aby poplatili, co potřebují. Někteří by se ale mohli mít lépe. Řeč je o „zlatém vejci“, které není na první pohled vidět.

Tento článek není určen všem a nepředstavuje paušální návod, jak řešit často velmi složitou situaci našich seniorů, ale může posloužit jako inspirace. Spousta lidí bydlí v malém bytě a tento „recept“ je pro ně mimo realitu. Ale jsou i tací, kteří žijí ve velkých bytech, kde obývají jen jednu/dvě místnosti, aby ušetřili za topení. 

O tom, jak pronajímat byty bylo napsáno mnoho. Na jednu skupinu pronajímatelů (seniorů) se zapomíná. Mnoho z nich vlastní nemovitosti (nebo jejich části), které leží ladem, přitom by mohly svým majitelům přinášet pravidelný příjem.  Čtenář jistě namítne, že pronájem představuje riziko i pro mladého člověka při síle, natož pro starého člověka. - "Kdo ví, koho si do baráku nenastěhuju a ještě se s někým hádat, ještě mě okrade atd, kdo by o tu moji cimru stál.."  svatá pravda.

Kdo by o tu mojí cimru stál...

Pokud pronajmeme pokoj v bytě nebo třeba celou nemovitost (chatu, chalupu, patro v domě) slušnému člověku (= prověřené reference, čistý trestník rejstřík, složí kauci, má zaměstnání atd.), kterého si prověříme a který třeba přiloží i ruku k dílu (údržba), měly by z toho obě strany benefitovat. 

Zákazníkem našich babiček a dědečků nemusí být jen student do podnájmu, který hledá alternativu ke koleji v Praze, ale třeba celá rodina, která hledá rekreační objekt, zahrádku nebo byt v rodinném domě.  Každá nemovitost má svůj okruh zájemců, pro které může být atraktivní, jen je definovat, najít a nájemní vztah smluvně ošetřit. 

Pronajímat se dá i na víkendy turistům, o tom bylo taky napsáno mnoho. Stačí k tomu mít jednu hezkou místnost s vlastním sociálním zázemím. Avšak doslova zlaté vejce představují chatky a chalupy nejen v zahrádkářských koloniích ve velkých městech.

Skoro 3 miliony Čechů žijí v panelu

A za trochu zeleně si rádi připlatí. Pro někoho pozemek, který leží ladem, pro jiného skvělé  místo pro trávení volného času. V Praze o to lidi stojí hodně. Jedna místnost se dá pronajmout i za sedm tisíc. Má to ještě jeden úhel pohledu. Bytů k dlouhodobému pronájmu je v Praze stále méně a méně, protože celá třetna pronajímatelů upřednostňuje krátkodobý pronájem přes airbnb  a normální občan (= normální čech hledající dlouhodobý pronájem) musí jít do pořadníku. Ceny nemovitostí (zejména Praha) a vývoj cen bytů a situaci na trhu sleduji díky své profesi už patnáct let a mohu říci, že situace na trhu nájemního bydlení nikdy nebyla horší. 

Zpátky k našim babičkám

Starší ročníky nejsou odborníky na marketing, chtějí mít svůj klid, neženou se za penězi, důležitější je zdraví a vztahy s rodinou. Na druhou stranu je spousta věcí, které by jim zpříjemnily život (koníčky, cestování, lepší vybavení domácnosti, nová střecha) a peníze by se hodily. Pokud se nemovitost nabízí efektivně a cíleně na „slušnou skupinu zájemců“, rizika se dají velmi slušně řídit - svoji chatu (část bytu/domu) nepronajmu skupině anglických výrostků, kteří tam budou celé dny popíjet, ale jen jednomu člověku, jehož reference si předtím prověřím.

Pak už jde jenom o to, správně místo nafotit, polidštit (pokud nebylo dlouhodobě obýváno) a prezentovat potenciálním zákazníkům.  Platí to i o nevyužité půdě, garáži nebo sklepu, která pro někoho může představovat hobby místnost, dílnu, ateliér, za něž rád zaplatí, protože mu poskytne trochu klidu, který doma nemá.